Knihy - detail knihy
Roo, Gerhard de - Dietz, Konrad
ANNALES RERVM BELLI DOMIQVE AB AVSTRIACIS HABSPVRGICAE GENTIS Principibus, á Rudolpho primo, usq; ad Carolum V. gestarum" ex optimis quibusque cum typo cusis tum manuscriptis authoribus, publicis item ac priuatis rerum monumentis, summo studio conquisiti, & in libros XII.
| ID: | 21549 |
| Místo vydání: | Oeniponti (Innsbruck) |
| Nakladatel / tiskař: | Joannes Agricola |
| Rok: | 1592 |
| Vydání: | 1. |
| Formát: | 2° |
| Počet svazků: | |
| Počet stran: | [XXXII]-477-[XXXI] |
| Vazba: | barokní kožená |
Komentář:
Graesse VI/1; Adams II, 362 (uvedeno jen v soupisu tiskařů); nicht im VD16
Na tit. listu heraldický dřevořez dobově kolorovaný, na rubu mědiryt. portrét dobově kolorovaný arcivévody Ferdinanda II. rakouského v pancíři, na listu b-1 celostr. mědiryt. figurální rozrod domu habsburského, na listech c-1 až c-6 48 dřevořezových erbů. Konturové iniciály na rostlinném pozadí zalomené do výše 4-7 řádků, viněty. Tištěné poznámky po stranách, živá záhlaví. V nabízeném exempláři je chybící strana b-1 nahražena rukopisným opisem z konce 17. století a rozrod domu habsburského na jejím líci je namalovaný hnědým perem, erby na listu c-1 jsou kolorované, listy s erby na c-2 až c-ž chybí a jsou nahraženy rukopisným opisem z konce 17. století s erby malovanými hnědým perem, titulní list je oříznutý a podlepený, na jeho líci je vlevo dole chybící andílek domalovaný.
Vazba z hnědé hověziny z konce 17. století, ve hřbetu 6 vazů, ve druhém poli původní kožený štítek s tlačeným a zlaceným názvem, v ostatních polích tlačená a zlacená ornamentální výzdoba. Vazba ohmataná a odřená, při horním okraji hřbetu natržená, při spodním okraji utržený kousek koženého pokryvu, naražené rohy, stříkané ořízky. Na titulním listu při horním okraji vlastnický přípis z roku 1672 "Agid. Carolomannus ?", při spodním pravém okraji vlastnický přípis z roku 1750 "Ex libris Adami Francisci Kolarii Biblioth. Aug. Vindobon. Custodes. A.C. MDCCL".
První vydání klasické historické práce o dějinách Rakouska a habsburské dynastii z pera z Holandska pocházejícího učence Gerharda de Roo, dvorního bibliothekáře arcivévody Ferdinanda tyrolského a uměleckého komořího na zámku Ambras. Gerhard de Roo působil předtím několik let v Praze, kde byl basistou pražského chrámového sboru. Práci na knize započal de Roo, ale než stačil své monumentální dějiny dokončit zemřel, po jeho smrti dílo přepracoval, doplnil a ilustracemi opatřil a posléze do němčiny přeložil Ferdinandův sekretář Konrád Dietz (Conradus Decius a Weydenberg). Jeho tištěná dedikace v úvodu je adresována arcivévodovi.
Adam František Kollár (1718-1783), knihovník a správce císařské knihovny ve Vídni, se kterým je především spojena historická revize královského veřejného práva. S podporou Marie Terezie a Státní rady Habsburské monarchie se prostřednictvím svého učení zasloužil o zavedení práva panovníka ve směru navýšení daní bez potřebného souhlasu sněmu a o panovníkovo právo dosazovat či povyšovat církevní představitele. Kollárova angažovanost byla v mnoha ohledech bezpochyby přehnaná. V jednu dobu například tvrdil, že sv. Štěpán byl posedlý apoštolskou autoritou, jež se nevztahovala k papežskému daru. Jindy zase kázal, že Zlatá bula byla výtvorem Bonfiniho, a že říšské sněmy v minulosti potlačovaly panovníkova práva. Kollár také kritizoval uherské Tripartitum (vzniklo v době vlády Vladislava Jagellonského) za skutečnost, že se této právní knize nedostalo královské pečeti, a proto neuznával její legální status, a zároveň kritizoval Tripartitum za jeho neúplnost, a to zejména ve vztahu ke královskému veřejnému právu. V průběhu jeho výzkumu dále Kollár poukazoval na zásadní nedostatky Tripartita, a to zejména na základě četných vynechání a tiskových chyb, a zároveň anticipoval nutnost vydání nové edice, která měla být dokončena s "větším nasazením, znalostí a péčí". Kollárovy názory pochopitelně pobouřily říšský sněm, což nakonec vedlo k tomu, že ho císařovna usměrnila k výzkumu historických nároků Uherského království na oblast jižního Polska a ke studii reformy veřejného školství.
Na tit. listu heraldický dřevořez dobově kolorovaný, na rubu mědiryt. portrét dobově kolorovaný arcivévody Ferdinanda II. rakouského v pancíři, na listu b-1 celostr. mědiryt. figurální rozrod domu habsburského, na listech c-1 až c-6 48 dřevořezových erbů. Konturové iniciály na rostlinném pozadí zalomené do výše 4-7 řádků, viněty. Tištěné poznámky po stranách, živá záhlaví. V nabízeném exempláři je chybící strana b-1 nahražena rukopisným opisem z konce 17. století a rozrod domu habsburského na jejím líci je namalovaný hnědým perem, erby na listu c-1 jsou kolorované, listy s erby na c-2 až c-ž chybí a jsou nahraženy rukopisným opisem z konce 17. století s erby malovanými hnědým perem, titulní list je oříznutý a podlepený, na jeho líci je vlevo dole chybící andílek domalovaný.
Vazba z hnědé hověziny z konce 17. století, ve hřbetu 6 vazů, ve druhém poli původní kožený štítek s tlačeným a zlaceným názvem, v ostatních polích tlačená a zlacená ornamentální výzdoba. Vazba ohmataná a odřená, při horním okraji hřbetu natržená, při spodním okraji utržený kousek koženého pokryvu, naražené rohy, stříkané ořízky. Na titulním listu při horním okraji vlastnický přípis z roku 1672 "Agid. Carolomannus ?", při spodním pravém okraji vlastnický přípis z roku 1750 "Ex libris Adami Francisci Kolarii Biblioth. Aug. Vindobon. Custodes. A.C. MDCCL".
První vydání klasické historické práce o dějinách Rakouska a habsburské dynastii z pera z Holandska pocházejícího učence Gerharda de Roo, dvorního bibliothekáře arcivévody Ferdinanda tyrolského a uměleckého komořího na zámku Ambras. Gerhard de Roo působil předtím několik let v Praze, kde byl basistou pražského chrámového sboru. Práci na knize započal de Roo, ale než stačil své monumentální dějiny dokončit zemřel, po jeho smrti dílo přepracoval, doplnil a ilustracemi opatřil a posléze do němčiny přeložil Ferdinandův sekretář Konrád Dietz (Conradus Decius a Weydenberg). Jeho tištěná dedikace v úvodu je adresována arcivévodovi.
Adam František Kollár (1718-1783), knihovník a správce císařské knihovny ve Vídni, se kterým je především spojena historická revize královského veřejného práva. S podporou Marie Terezie a Státní rady Habsburské monarchie se prostřednictvím svého učení zasloužil o zavedení práva panovníka ve směru navýšení daní bez potřebného souhlasu sněmu a o panovníkovo právo dosazovat či povyšovat církevní představitele. Kollárova angažovanost byla v mnoha ohledech bezpochyby přehnaná. V jednu dobu například tvrdil, že sv. Štěpán byl posedlý apoštolskou autoritou, jež se nevztahovala k papežskému daru. Jindy zase kázal, že Zlatá bula byla výtvorem Bonfiniho, a že říšské sněmy v minulosti potlačovaly panovníkova práva. Kollár také kritizoval uherské Tripartitum (vzniklo v době vlády Vladislava Jagellonského) za skutečnost, že se této právní knize nedostalo královské pečeti, a proto neuznával její legální status, a zároveň kritizoval Tripartitum za jeho neúplnost, a to zejména ve vztahu ke královskému veřejnému právu. V průběhu jeho výzkumu dále Kollár poukazoval na zásadní nedostatky Tripartita, a to zejména na základě četných vynechání a tiskových chyb, a zároveň anticipoval nutnost vydání nové edice, která měla být dokončena s "větším nasazením, znalostí a péčí". Kollárovy názory pochopitelně pobouřily říšský sněm, což nakonec vedlo k tomu, že ho císařovna usměrnila k výzkumu historických nároků Uherského království na oblast jižního Polska a ke studii reformy veřejného školství.
Cena:
45000 Kč