CZ EN FR

Galerie - výstavy

Proběhlé výstavy

Jiří Stach

Kresby, koláže a jiné práce z let 1964-2013

May - Jun

Fotograf, malíř a ilustrátor Jiří Stach vystudoval obor fotografie - nejprve na střední grafické škole, později na FAMU. Při studiu začal pracovat v barrandovských atelierech jako filmový fotograf v době, kdy vrcholila nová vlna čsl. filmu. Od r. 1972 pracuje jako fotograf na volné noze. Po roce 1970 nemohl vystavovat doma - pouze v zahraničí, mj. v prestižních Canon Gallery v Amestrodamu nebo Vision Gallery v San Franciscu a dalších světových galeriích. Jeho fotografie jsou součástí sbírky pražského UMPRUM a mnoha soukromých sbírek. Ztichlá klika pořádá při příležitosti jeho 70. narozenin výstavu jeho kreseb, koláží a montáží, kterou bude následovat výstava jeho fotografií. Více

Jan Koblasa

Tauromachie - výběr z grafické tvorby

Apr - May

Jan Koblasa (1932, Tábor) patří mezi výrazné osobnosti evropského sochařství 2. poloviny 20. století. Jeho expresivně symbolická, avantgardně orientovaná tvorba se rozvíjí již za studií na pražské AVU (1952-58). Spolu s několika mladými nespokojenci iniciuje tehdy založení "Klubu" (od 1957 skupina Šmidrové), reagujícího neodadaistickou recesí na zmrtvělost a absurditu doby. Zaujat konkrétní hudbou, expresionismem a existenciální filozofií pokouší se v sochách i v obrazech vyjádřit svůj životní pocit. Stává se vůdčí osobností mladé generace a jedním z významných představitelů nekonformního, radikálně zaměřeného umění. Zúčastňuje se zprvu neoficiálních, posléze prestižních výstav československého moderního umění doma a v zahraničí. Okupace Československa v srpnu 1968 jej zastihuje v Itálii. Nevrací se. Získává azyl v severním Německu. V roce 1969 zakládá v Kielu na Muthesius Fachhochschule obor volné plastiky, který ve funkci profesora vede až do roku 1998. Žije v Hamburku, kde jeho dílo nachází pozitivní ohlas a respekt. Osobitá forma expresivního, obsahově bohatého výrazu, jež zprvu prošla fází radikální abstrakce, si udržuje nekonvenční zobrazení člověka a jeho osudu. Přispívá k tomu důraz na archetypové a mytické složky díla, v jejichž poselství Koblasa nachází analogie k současné životní zkušenosti. Do dnešní doby připravil - většinou v Evropě - kolem sta samostatných výstav. Za svou tvorbu získal řadu ocenění a jeho díla vlastní významné světové sbírky. Umělcova reprezentativní monografie vychází v české a německé jazykové mutaci. K čtení: "Jan Koblasa", Josef Hlaváček, Mahulena Nešlehová, nakl: Karolinum, 2002 Více

Miroslav Jiránek

Většinou na břehu.

Dec - Jan

Oleje na plátně 1995-2013. Více

Ladislav Michálek

Kamenné zprávy z bojiště

Oct - Nov

Ladislav Michálek (1937), fotograf vojenských hrobů 19. století, přítel Vladimíra Boudníka a Bohumila Hrabala (Michálek se stal jejich "dvorním fotografem"). Jeho vášeň fotografovat vojenské hroby vznikla na dovolené v Českém Ráji v roce 1973 na jednom z bojišť prusko-rakouské války roku 1866. Následovalo putování po místech bitev ve východních a severních Čechách a poté i objevování hřbitovů nacházejících se v Praze. Jelikož některé náhrobky se již téměř rozpadly a spolky pečující o hroby byly za komunismu násilně rozpuštěny, bylo fotografování jediným způsobem jejich dokumentace. Více

Viktor Pivovarov

Svědectví současníků

Sep - Oct

Viktor Pivovarov se narodil v Moskvě v roce 1937 a od roku 1982 žije a pracuje v Praze. Je pokládán za jednoho z čelních představitelů takzvané Moskevské konceptuální školy, jejíž členové ve svých pracích reflektovali vliv ideologie na sovětský životní styl. Vedle dříve neoficiálních a dnes světově uznávaných moskevských umělců, například Erika Bulatova, Ilji Kabakova či Eduarda Štejberga, se řadí ke členům skupiny Šretěnskij Bulvar. Spolu s nejslavnějším z nich Iljou Kabakovem vytvořil Pivovarov na přelomu 60. a 70. let originální výtvarný žánr, takzvaná alba, která je možné chápat jako rámec pro mnohotvárné výtvarné koncepty a spekulace. Vedle malby se Pivovarov věnuje i literatuře a je také ilustrátorem desítek dětských knih. V roce 1999 se stal laureátem Ceny Revolver Revue. Zúčastnil se řady samostatných i kolektivních výstav po celém světě. V roce 2004 uvedl rozsáhlou retrospektivu v Treťjakovské galerii v Moskvě. Jeho zatím nejvýznamnější výstava v Praze byla v roce 1996 v Galerii Rudolfinum. Více

Elsi Spitmann

Kvaše, tempery a oleje na papíře z počátku 50. let

Jul - Sep

Elsi Spitmann - kvaše, tempery a oleje na papíře z počátku 50. let. Více

Michel Fingesten

Práce z italského koncentračního tábora

Jun - Jul

V galerii Ztichlá klika byla zahájena poslední ze tří výstav, které jsou věnovány Michelu Fingestenovi. Právě probíhající výstava představuje výběr jeho prací vytvořených v italském koncentračním táboře. Více

Michel Fingesten

Od války do války

May - Jun

V galerii Ztichlá klika byla zahájena druhá ze tří výstav, které budou věnovány Michelu Fingestenovi. Právě probíhající výstava představuje výběr jeho prací od počátku první světové vojny do konce let třicátých. Více

Michel Fingesten

Kvaše a akvarely z cesty po Španělsku 1928 až 1929

Apr - May

V galerii Ztichlá klika byla zahájena první ze tří výstav, které budou věnovány pozapomenutému židovskému umělci Michelu Fingestenovi. Právě probíhající výstava představuje jeho práce z roku 1927/1928 z cesty po Španělsku. Bylo to velmi šťastné období v neklidném a dobrodružném životě Fingestenově. Španělská krajina, slunce a světlo tak odlišné od středoevropského přivedlo autora zpět k malování, předchozích skoro dvacet let se výhradně věnoval grafické tvorbě. Během cesty vznikla řada kreseb a zářivých, ale i potemnělých kvašů krajiny, ze které vyzařuje exotická atmosféra, ale cítíme i napětí před bouří, vůni květů stromů nezvyklých tvarů, tajemno, které se odráží od vodní hladiny tůně v lese, touhu po dálkách, které v nás vyvolávají kotvící plachetnice u dřevěného mola u břehu a slunce, které na straně jedné spaluje svými žhnoucími paprsky, ale na straně druhé dodává chuť k životu. Práce uvolněné a syrové, zároveň však klidné a plné pohody. Malované na kartony pravděpodobně vyhozeného obalového materiálu, mnohdy křivě zakrojené snad jakýmsi tupým knejpem, či upižlané tupými nůžkami, Křivost ožvejkaného papíru pomalovaného až po samý okraj jim dodává živosti, nebe se vlní a voda převaluje. Michel Fingesten, původním jménem Michl Fingesten, se narodil 18.4. 1884 v Bučkovicích u Frýdku Místku a zemřel 8.10. 1943 v italské Consenze. Jeho otec, povoláním tkadlec pocházel z Vídně a matka z Terstu. Jako šestnáctiletý odešel do Vídně, kde dva roky studoval na Akademii. Akademický formalismus mu byl proti srsti a proto školu po dvou letech opustil. Odjel do Hamburku a odtud do Ameriky. Čtyři roky se potuloval po Spojených státech a příležitostně kreslil pro časopisy v New Yorku a Philadelphii. V den svých 22. narozenin přijel do San Franciska, a místo oslavy zažil zamětřesení a požár, který téměř zničil město. Zbědovaný a hladový se potuloval troskami až narazil na skupinu námořníků, kteří ho opili. Když se probral byl na širém moři, na lodi která plula do Austrálie. Musel si cestu tvrdě odpracovat, když se po 110 dnech vylodil v Melbourne, byl tak zesláblý, že nemohl ani chodit. Onemocněl chorobou beri-beri a jen o vlásek unikl smrti. V roce 1907 se vrátil do Evropy. Z Palerma vyrazil pěšky do Mnichova, kam po dvou měsících dorazil. Na mnichovské Akademii se stal žákem Franze von Stucka, po roce však studia zanechal a puzen neklidem hodným Ahasvera se vydal na cestu z Brém do Hongkongu. Další čtyři roky se plavil po východních mořích a poznal tolik zemí a lidí, že si troufal tvrdit, že ovládá 15 jazyků. Roku 1913 se usadil v Berlíně, od roku 1910 byl členem skupiny Neue Sezession. Zážitky z cest se staly výraznou inspirací jeho práce. Hlad, smrt a láska patří k jeho vizionářským tématům, ve svém díle se vzpouzí násilí, bídě a útlaku. Svoboda je pro něj nejvyšší dobro, konvence nemá v jeho životě žádné místo. Bouří se proti měšťáckému studu a pokrytectví, jeho práce jsou plné vtipu a humoru, mnohdy je vidět jak si pohrává s tématem, jak improvizuje na dané téma a často dochází ke zcela nečekaným závěrům. V jeho díle hraje důležitou roli erotika, kterou zpracovává vždy s nadhledem a často i porozuměním pro slabosti a slabůstky z ní plynoucí. Skrze lásku se vysmívá smrti a s pobavením ukazuje co se lidem líhne v hlavě a co často hýbe světem. Jeho práce jsou prosté zloby, i když sžíravé a ironické, nikdy nechybí lidský rozměr, sebeironie se doplňuje s židovským smyslem pro humor, který je i plný porozumění pro lidské slabosti. Náležel k nejtalentovanějším umělcům své generace, jeho dílo upadlo bohužel téměř v zapomenutí. Po roce 1933 bylo označeno za zvrhlé a všechny jeho práce byly odstraněny z veřejných sbírek, zabaveny a některé zničeny. V roce 1936 se mu se synem podařilo z Německa vycestovat do Itálie, v roce 1935 se jim to nezdařilo do Prahy. S vypuknutím války byly také v Itálii zavedeny protižidovské zákony, Michel Fingesten byl 9. října 1940 zatčen a jako Žid internován v táboře Civitella del Tronto v provincii Teramo. Do obsazení Itálie Němci měl ještě omezené možnosti písemného styku s italskými přáteli a také možnost vytvářet malé jednoduché dřevořezy, které pak tiskl za pomoci olejových barev na papír, a které svojí prostotou a úplně obyčejnou krásou vzniklou v podmínkách internačního tábora patří k nejkrásnějším a nejdojímavějším pracím v moderním umění co znám. 13. listopadu byl přeložen do Tábora Ferramonti-Tarsia nedaleko městečka Cosenzy v Kalabrii, kde strávil poslední dva roky života, a kde byl život o hodně těžší než v táboře předchozím. V létě 1942 onemocněl malárií. 14. září 1943 tábor osvobodili Angličané. Krátce nato Fingesten utrpěl úraz vyžadující operaci. Byl převezen do nemocnice v Cosenze, která však byla kvůli náletům evakuována, do pooperační rány pronikla infekce na jejíž následky Michel Fingesten ani ne měsíc po osvobození dne 8. října 1943 umírá. Výstava nazvaná „Z cesty po Španělsku“ potrvá do 7. května, další výstava „Od války do války“, kde budou k vidění jeho práce grafické od 10. května a výstava poslední s posledními pracemi z tábora od 7. června do 3. července. Jan Placák Více

Oldřich Hamera

k dožitým sedmdesátinám Návrat práce z roku 2013

Feb - Mar

Výtvarník a grafik. Vyučil se strojním zámečníkem, pracoval jako tiskař. Od dětství a mládí se zabýval mineralogií, paleontologií, archeologií a geologií, což jej ovlivnilo v pozdější výtvarné tvorbě. Více



< Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | Další >