CZ EN

Výtvarné umění - detail obrazu

Fingesten, Michel

Portrét Maxe von Schillingse

ID:
769
Rok:
cca 1925
Kategorie:
Grafika 20. století
Rozměry:
245 x 185 mm (350 x 217 mm)
Komentář:
Původní lept s ruletou o rozměru desky 245 x 185 mm (celý papír 350 x 217 mm), autorem podepsaný vpravo dole, vlevo dole název a uprostřed číslo tisku (34/50). Zarámováno ve světle hnědém přírodním rámu o rozměru 470 x 363 mm bez pasparty.
Max von Schillings (19. 4. 1868 Düren v Porýní – 24. 6. 1933 Berlin). Německý skladatel, dirigent a režisér. V letech 1919 – 1925 šéfdirigent Státní opery v Berlíně, od roku 1933 její umělecký ředitel. Byl proti Výmarské republice a pokládal se za antisemitu, od 1. 4. 1933 člen NSDAP. Od roku 1932 president Pruské akademie umění v Berlíně, za jeho vedení byly z akademie vyloučeni všichni židovští a nezávisle se projevující umělci. Jeho osobním přičiněním byli z akademie donuceni odejít Arnold Schönberg a Franz Schreker.
Cena: 12000 Kč


Vložit do košíku

O autorovi

Michel Fingesten (vlastním jménem Michl Finkelstein) se narodil 18.4. 1884 v městečku Buckowitz v polském Slezsku poblíž města Bielsko-Biala. Rodiče se záhy přestěhovali na Moravu do Brna a pak do Opavy v českém Slezsku. Jeho otec Leone Finkelstein, byl Rakušan židovského původu povoláním tkadlec a vyznáním protestant. Matka Františka Lionová pocházela z židovské rodiny z Terstu. Jako šestnáctiletý odešel do Vídně, kde dva roky studoval společně s Oskarem Kokoschkou na Akademii. Akademický formalismus, představovaný především silně konzervativním prof. Griepenkerlem mu nevyhovoval a proto školu po dvou letech opustil. Odjel do Hamburku, poté do Ameriky, Austrálie, Hongkongu ... Roku 1913 se po několika letech svého neklidného putování usadil v Berlíně. Zážitky z cest se staly výraznou inspirací jeho práce. Hlad, smrt a láska patří k jeho vizionářským tématům, ve svém díle se vzpouzí násilí, bídě a útlaku. Svoboda je pro něj nejvyšší dobro, nikdy se nenechá spoutat žádnou konvencí, bouří se proti měšťáckému studu a pokrytectví. Sexuální lásku považuje za nejsilnější moc, jedinou, která se může vysmívat smrti a zvítězit nad ní - ona jediná zaručuje nesmrtelnost lidského rodu. Přirozeně a bez příkras, s vtipem a nápaditostí zobrazil ve svých grafikách erotické scény a nahá těla. Proslul též jako autor ohromného množství ex libris, mnohdy imaginárních, ve kterých komentoval dobu a různé veřejně známé osoby. Vytvořil nový styl a nové techniky a významně tak rozšířil možnosti do té doby tradičního žánru. Náležel k nejtalentovanějším umělcům své generace, bohužel jeho volné dílo upadlo téměř v zapomenutí. Po roce 1933 bylo označeno za zvrhlé a všechny jeho práce byly odstraněny z veřejných sbírek, zabaveny a zničeny. Emigroval do Itálie, v roce 1942 byl jako Žid internován v internačním táboře. Zemřel krátce po osvobození tábora Ferramonti-Tarsia Angličany v nemocnici městečka Consensa, když se po banální operaci nakazil infekcí.