Knihy - detail knihy
Born, Ignaz
Abhandlungen einer Privatgesellschaft in Böhmen, zur Aufnahme der Mathematik, der vaterländischen Geschichte, und der Naturgeschichte. Zum Druck befördert von Ignatz Edlen von Born,.... 1. - 3. Band.
| ID: | 25039 |
| Místo vydání: | Prag |
| Nakladatel / tiskař: | Im Verlag der Gerlischen Buchhandlung |
| Rok: | 1775-1777 |
| Vydání: | 1. |
| Formát: | 8° |
| Počet svazků: | 3 |
| Počet stran: | (VIII), 394, (IV) + 8 příloh; (VI), 406, (II) + 4 přílohy; (VI), 418 + 6 příloh |
| Vazba: | dobová kartonová |
| Ilustrace: | Ve front. 1. dílu mědirytinový portrét Emanuela Ernesta hraběte Valdštejna, biskupa litoměřického od Cl. Kohla, ve druhém svazku ve front. portrét Josepha Steplinga, ve třetím Johanna Thad. Peithera, císařského dvorního rady od A. Cippse. V textu celkem 18 mědirytinových příloh (z toho 16 rozkládacích) s matematickými, fyzikálními a přírodovědeckými nákresy a vyobrazeními. Na tit. listu I. dílu mědiryt, viněta. |
Komentář:
BCBT 14602; BCBT 30855; Zíbrt I,578; Knihopis neuvádí.
Německý text švabachem, latinský, francouzský a anglický antikvou, český kombinovaný latinkou a frakturou (na straně 211 I. dílu notace a česky tištěný text písně "Hospodine pomiluy ny!", na str. 216 "Swaty Waclawe!", na str. 88 II. dílu úryvek z Kroniky Pulkavovy, na str. 78 III. dílu úryvek z Dalimilovy kroniky, ...), signatury, kustody, tištěné poznámky pod čarou, živá záhlaví, viněty, jednoduché linky, ozdobné tyče, konturové iniciály ve výši 1-2 řádků.
br>Časopis vycházel v letech 1775 až 1784, celkem vyšlo šest svazků. V časopise publikovala svoje vědecké práce řada předních učenců z Čech a Moravy: Josef Tesánek, Josef Stepling, Adaukt Voigt, František Martin Pelzl, hrabě Kinský, Gelasius Dobner, Antonín Strnad, David Becher a řada dalších.
Dobové kartonové vazby, při horním okraji hřbetů pap. štítky z 19. století s názvem a vyznačením dílů, uprostřed a dole knih. štítky. Vazby ohmatané, místy odřené, při krajích hřbetu chybí místy pap. pokryv, při horním okraji front. stará razítka s čísly.
Ignác Born (26.12.1742 Alba Iulia, Sedmihradsko - 24.7.1791 Vídeň), osvícenec, mineralog, geolog, montanista. Od svých dvaceti let žil v Čechách, nejprve studoval na pražské universitě, kde pak později působil jako profesor, přednášel o problematice montánních věd, stal se horním radou v Uhrách a na Slovensku, věnoval se studiu Karpat. Na svém statku u Tachova založil botanickou zahradu, vlastnil rozsáhlou mineralogickou sbírku a rozsáhlou odbornou knihovnu. Z jeho popudu začal vycházet v Čechách první přírodovědecký časopis "Prager gelehrte Nachrichten". V roce 1770 založil Učený klub, ze kterého později vznikla v roce 1773 Královská česká společnost nauk. Mezi jeho blízké přátele a spolupracovníky patřili Františe Josef hrabě Kinský, Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar, Mikuláš Voigt, Joseph Stepling a řada dalších učenců z Čech a Rakouska. Na konci 70. let povolala Marie Terezie Borna do Vídně, kde měl uspořádat císařské mineralogické sbírky, byl jmenován do funkce dvorního rady se starostí o mincovní a hornické záležitosti. Na konci života se zabýval také chemií a zkoumal amalgamaci, o které napsal několik vědeckých děl. Ostře se vymezoval proti církvi a svými myšlenkami a postoji ovlivnil Josefa II. Roku 1772 vydal anonymně ve Vídni satirický pamflet "Státní paruka", ve kterém kritizoval šlechtu. Patřil ke stoupencům Svobodných zednářů, ve Vídni roku 1781 vstoupil do lóže "Wahren Eintracht" a později se stal jejím velmistrem, v roce 1785 se stal provincionálním velmistrem všech rakouských zednářů. Když se císař Josef II. snažil získat nad zednáři kontrolu, lóži v roce 1786 opustil. Pro libretistu Emanuela Schikanedera se stal vzorem pro postavu Sarastra v Mozartově opeře Kouzelná flétna.
Německý text švabachem, latinský, francouzský a anglický antikvou, český kombinovaný latinkou a frakturou (na straně 211 I. dílu notace a česky tištěný text písně "Hospodine pomiluy ny!", na str. 216 "Swaty Waclawe!", na str. 88 II. dílu úryvek z Kroniky Pulkavovy, na str. 78 III. dílu úryvek z Dalimilovy kroniky, ...), signatury, kustody, tištěné poznámky pod čarou, živá záhlaví, viněty, jednoduché linky, ozdobné tyče, konturové iniciály ve výši 1-2 řádků.
br>Časopis vycházel v letech 1775 až 1784, celkem vyšlo šest svazků. V časopise publikovala svoje vědecké práce řada předních učenců z Čech a Moravy: Josef Tesánek, Josef Stepling, Adaukt Voigt, František Martin Pelzl, hrabě Kinský, Gelasius Dobner, Antonín Strnad, David Becher a řada dalších.
Dobové kartonové vazby, při horním okraji hřbetů pap. štítky z 19. století s názvem a vyznačením dílů, uprostřed a dole knih. štítky. Vazby ohmatané, místy odřené, při krajích hřbetu chybí místy pap. pokryv, při horním okraji front. stará razítka s čísly.
Ignác Born (26.12.1742 Alba Iulia, Sedmihradsko - 24.7.1791 Vídeň), osvícenec, mineralog, geolog, montanista. Od svých dvaceti let žil v Čechách, nejprve studoval na pražské universitě, kde pak později působil jako profesor, přednášel o problematice montánních věd, stal se horním radou v Uhrách a na Slovensku, věnoval se studiu Karpat. Na svém statku u Tachova založil botanickou zahradu, vlastnil rozsáhlou mineralogickou sbírku a rozsáhlou odbornou knihovnu. Z jeho popudu začal vycházet v Čechách první přírodovědecký časopis "Prager gelehrte Nachrichten". V roce 1770 založil Učený klub, ze kterého později vznikla v roce 1773 Královská česká společnost nauk. Mezi jeho blízké přátele a spolupracovníky patřili Františe Josef hrabě Kinský, Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar, Mikuláš Voigt, Joseph Stepling a řada dalších učenců z Čech a Rakouska. Na konci 70. let povolala Marie Terezie Borna do Vídně, kde měl uspořádat císařské mineralogické sbírky, byl jmenován do funkce dvorního rady se starostí o mincovní a hornické záležitosti. Na konci života se zabýval také chemií a zkoumal amalgamaci, o které napsal několik vědeckých děl. Ostře se vymezoval proti církvi a svými myšlenkami a postoji ovlivnil Josefa II. Roku 1772 vydal anonymně ve Vídni satirický pamflet "Státní paruka", ve kterém kritizoval šlechtu. Patřil ke stoupencům Svobodných zednářů, ve Vídni roku 1781 vstoupil do lóže "Wahren Eintracht" a později se stal jejím velmistrem, v roce 1785 se stal provincionálním velmistrem všech rakouských zednářů. Když se císař Josef II. snažil získat nad zednáři kontrolu, lóži v roce 1786 opustil. Pro libretistu Emanuela Schikanedera se stal vzorem pro postavu Sarastra v Mozartově opeře Kouzelná flétna.
Cena:
30000 Kč