Knihy - detail knihy
Pascal, Blaise - de Condorcet (Éloge), Voltaire (III. partie)
Éloge et Pensées de Pascal. Nouvelle edition, Commente, corrigée et augmentée en III Parties. Par Mr. de ***
| ID: | 23996 |
| Místo vydání: | Londres (Londýn) - (ve skutečnosti Paříž ?) |
| Nakladatel / tiskař: | bez uvedení |
| Rok: | 1778 |
| Vydání: | |
| Formát: | 8° |
| Počet svazků: | 1 |
| Počet stran: | [IV]-59-95-[IV]-104 |
| Vazba: | dobová kožená |
Komentář:
Na tit. listu viněta, živá záhlaví, tištěné poznámky pod čarou, tučně tištěné versálky ve výši 1 řádku, dvojité jednoduché linky, viněty, mezi druhou a třetí částí dva římsky číslované listy s předmluvou vydavatele o zřeknutí se odpovědnosti. Autorem prvé části je hrabě de Condorcet, druhé B. Pascal a poznámek a komentářů části třetí Voltaire.
+ 1. přívazek: [Voltaire] "Prix de la Justice et du l´Humanite", Londres (snad vydáno v Amsterdamu ?), 1778, [II]-IV-114-[II] stran, před titulním listem jiný titulní list "L´Evangile du Jour. Contenant Prix de la Justice et de l´Humanité en 28 Articles", Londres, 1730. Na obou tit. listech stejné viněty, živá záhlaví, tučně tištěné versálky, jednoduché linky, tištěné poznámky po stranách.
+ 2. přívazek: Toland, John "Le NAZARÉEN, ou le Christianisme des Juifs, des Gentils et des MAHOMÉTANS. Traduit de l´Anglois. De Jean Toland". Londres (snad vydáno v Amsterdamu ?), 1777, XLVII-[I]-261-[XI] stran, na tit. listu drobná viněta, živá záhlaví, tištěné poznámky pod čarou i po stranách, ozdobné lišty z ornamentů, tučně tištěné versálky. - John Toland (30.11. 1670 County Donegal - 11.3. 1722 Putney u Londýna), irský filosof a satirik, kontroversní volnomyšlenkář jeho racionalistická filosofie nutila církevní historiky, aby se vážně zabývali biblickým kánonem. Toland napsal mimo jiné, že ne všechny biblické doktríny vyžadují víru, aby byly pochopeny, ale jsou spíše srozumitelné rozumu bez pomoci Božího zjevení. V jedné ze svých knih také zpochybnil pravost NZ. Vyvolal tím ve své době velké pozdvižení. V mládí konvertoval od katolicismu k protestanství. Považoval se za panteistu (jako první užil tohoto výrazu) a byl také jedním z prvních kritiků antisemitismu a žádal začlenění Židů do britské společnosti. Byl také prvním, kdo byl označen slovem volnomyšlenkář (Georgem Berkeleym).
Dobová klasicistní vazba, kartonové desky potažené hnědou mramorováním zdobenou hovězinou, na obou deskách tlačený a zlacený klasicistní rám zdobený rostlinným ornamentem, ve hřbetu pět polí vymezených zdobnou lištou, horní a spodní pole vykrývá drobný tlačený a zlacený ornament, ve druhém poli název, ve třetím a čtvrtém rostlinný ornament, barvené ořízky. Přední deska podél hřbetu v horní polovině naprasklá, na zadní desce kožený pokryv hřbetu od pokryvu desky v délce cca 5 cm oddělený, na předsádkách a přídeštích modrý olejový papír. Předtitul prvního díla zašpiněný, v knize Tolandově od strany 149 do strany 194 při horním vnějším okraji menší světle hnědé mapy od vlhkosti, od strany 195 až do konce postupně se zvětšující.
+ 1. přívazek: [Voltaire] "Prix de la Justice et du l´Humanite", Londres (snad vydáno v Amsterdamu ?), 1778, [II]-IV-114-[II] stran, před titulním listem jiný titulní list "L´Evangile du Jour. Contenant Prix de la Justice et de l´Humanité en 28 Articles", Londres, 1730. Na obou tit. listech stejné viněty, živá záhlaví, tučně tištěné versálky, jednoduché linky, tištěné poznámky po stranách.
+ 2. přívazek: Toland, John "Le NAZARÉEN, ou le Christianisme des Juifs, des Gentils et des MAHOMÉTANS. Traduit de l´Anglois. De Jean Toland". Londres (snad vydáno v Amsterdamu ?), 1777, XLVII-[I]-261-[XI] stran, na tit. listu drobná viněta, živá záhlaví, tištěné poznámky pod čarou i po stranách, ozdobné lišty z ornamentů, tučně tištěné versálky. - John Toland (30.11. 1670 County Donegal - 11.3. 1722 Putney u Londýna), irský filosof a satirik, kontroversní volnomyšlenkář jeho racionalistická filosofie nutila církevní historiky, aby se vážně zabývali biblickým kánonem. Toland napsal mimo jiné, že ne všechny biblické doktríny vyžadují víru, aby byly pochopeny, ale jsou spíše srozumitelné rozumu bez pomoci Božího zjevení. V jedné ze svých knih také zpochybnil pravost NZ. Vyvolal tím ve své době velké pozdvižení. V mládí konvertoval od katolicismu k protestanství. Považoval se za panteistu (jako první užil tohoto výrazu) a byl také jedním z prvních kritiků antisemitismu a žádal začlenění Židů do britské společnosti. Byl také prvním, kdo byl označen slovem volnomyšlenkář (Georgem Berkeleym).
Dobová klasicistní vazba, kartonové desky potažené hnědou mramorováním zdobenou hovězinou, na obou deskách tlačený a zlacený klasicistní rám zdobený rostlinným ornamentem, ve hřbetu pět polí vymezených zdobnou lištou, horní a spodní pole vykrývá drobný tlačený a zlacený ornament, ve druhém poli název, ve třetím a čtvrtém rostlinný ornament, barvené ořízky. Přední deska podél hřbetu v horní polovině naprasklá, na zadní desce kožený pokryv hřbetu od pokryvu desky v délce cca 5 cm oddělený, na předsádkách a přídeštích modrý olejový papír. Předtitul prvního díla zašpiněný, v knize Tolandově od strany 149 do strany 194 při horním vnějším okraji menší světle hnědé mapy od vlhkosti, od strany 195 až do konce postupně se zvětšující.
Cena:
12000 Kč