Knihy - detail knihy
Žalkovský ze Žalkovic, František
FIDELIS ROMANAE ECCLESIAE MORAVIA, Sub Sanctissimis Auspiciis S. APOLLINARIS Episcopi, & Martyris, S. IGNATII Societatis JESU Fundatoris, Collegii Germanico-Hungarici Romae Patronorum Orbi proposita. CUM THESIBUS Ex Universa Aristotelis Philosophia Quas Sub iisdem Sacratissimis Auspiciis ...
| ID: | 18978 |
| Místo vydání: | Olomouc |
| Nakladatel / tiskař: | Franz Anton Hirnle |
| Rok: | 1743 |
| Vydání: | 1. |
| Formát: | 4° |
| Počet svazků: | 1 |
| Počet stran: | XVI-250-VI str. |
| Vazba: | dobová kartonová |
Komentář:
Signatury, stránkové kustody, arabské číslování stran při horním vnějším okraji, živá záhlaví, od sazby oddělená jednoduchou linkou, nadpisy kapitol tištěné versálkami, vstupní iniciála v jednoduchém rámečku na rostlinném pozadí zalomená do výše 6 řádků, na str. 1 vlastního textu pásový vlys v jednoduchém rámečku s andílkem uprostřed, obrysová iniciála na rostlinném pozadí ve výši 6 řádků, v textu plné versálky ve výši 3 řádků, koncová viněta, ozdobné linky z kvítků.
Dobová kartonová vazba potažená mramorovaným papírem, ohmataná a místy odřená, při horním okraji hřbetu nalepen starý papírový štítek s názvem, pod ním inventarizační štítek; červeně stříkaná ořízka. Na předním přídeští rkp. záznam o vlastnictví z roku 1744 Emanuela Wengerskyho z Ungerchütz.
Exemplář pocházející z knihovny Antonína Jaroslava rytíře von Becka (6.1.1812 Budeč u Jemnice na Moravě – 19.8.1895 Vídeň), českého a rakouského právníka a politika. Pocházel ze skromných poměrů (rodiče provozovali pohostinství v Budči), školy vychodil ve Znojmě a Brně, práva absolvoval ve Vídni, nastoupil jako pěstoun u knížete Schwarzenberga. Působil jako redaktor a publicista, věnoval se i regionálnímu místopisu. Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění, na Kroměřížském sněmu byl zvolen za říšského poslance. Od r. 1849 byl redaktorem české verze říšské Sbírky zákonů a zasedal v komisi pro ustavení českého právního názvosloví, později byl ředitelem Státní tiskárny ve Vídni. Byl členem České akademie věd, od r. 1885 působil jako člen Panské sněmovny. Jeho syn Max Wladimir von Beck byl počátkem 20. století předsedou vlády Předlitavska.
Wengersky z Ungerschütz, původně polský rod žijící ve Slezsku. V roce 1652 byl Gabriel (1631-1672), vratislavský hejtman, povýšen do českého hraběcího stavu a měl syna Franze Karla (1707 - 1747), který byl také krajským hejtmanem v Ratiboři. Jeho syn August Emanuel (1727 - 1768) se v druhém sňatku oženil s Marií Genofefou Leonardi della Rovere z Monte Cabbate (1741 - 1810) a měl s ní syna Johanna (1765 - 1827), který po matce zdědil Bystřici pod Hostýnem. Vyzdobil tamní zámek, zřídil park a věnoval se hudbě. V roce 1805 přijal predikát "Montebalate". Byl poslancem moravského zemského sněmu a zemřel bezdětný. Rod pokračoval jeho bratrem (z prvního otcova manželství) Antonem (1760 - 1814), který vlastnil statky Třebovice u Ostravy a Dobroslavice na Opavsku. Měl nejméně čtyři syny, z nichž Wilhelm (1786 - 1862) si zvolil církevní kariéru a od roku 1812 byl nesídelním olomouckým kanovníkem, později byl kanovníkem v Nise. Rod pokračoval bratrem Friedrichem (1782 - 1832), ale žil již mimo české země. (PhDr. Petr Mašek)
Dobová kartonová vazba potažená mramorovaným papírem, ohmataná a místy odřená, při horním okraji hřbetu nalepen starý papírový štítek s názvem, pod ním inventarizační štítek; červeně stříkaná ořízka. Na předním přídeští rkp. záznam o vlastnictví z roku 1744 Emanuela Wengerskyho z Ungerchütz.
Exemplář pocházející z knihovny Antonína Jaroslava rytíře von Becka (6.1.1812 Budeč u Jemnice na Moravě – 19.8.1895 Vídeň), českého a rakouského právníka a politika. Pocházel ze skromných poměrů (rodiče provozovali pohostinství v Budči), školy vychodil ve Znojmě a Brně, práva absolvoval ve Vídni, nastoupil jako pěstoun u knížete Schwarzenberga. Působil jako redaktor a publicista, věnoval se i regionálnímu místopisu. Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění, na Kroměřížském sněmu byl zvolen za říšského poslance. Od r. 1849 byl redaktorem české verze říšské Sbírky zákonů a zasedal v komisi pro ustavení českého právního názvosloví, později byl ředitelem Státní tiskárny ve Vídni. Byl členem České akademie věd, od r. 1885 působil jako člen Panské sněmovny. Jeho syn Max Wladimir von Beck byl počátkem 20. století předsedou vlády Předlitavska.
Wengersky z Ungerschütz, původně polský rod žijící ve Slezsku. V roce 1652 byl Gabriel (1631-1672), vratislavský hejtman, povýšen do českého hraběcího stavu a měl syna Franze Karla (1707 - 1747), který byl také krajským hejtmanem v Ratiboři. Jeho syn August Emanuel (1727 - 1768) se v druhém sňatku oženil s Marií Genofefou Leonardi della Rovere z Monte Cabbate (1741 - 1810) a měl s ní syna Johanna (1765 - 1827), který po matce zdědil Bystřici pod Hostýnem. Vyzdobil tamní zámek, zřídil park a věnoval se hudbě. V roce 1805 přijal predikát "Montebalate". Byl poslancem moravského zemského sněmu a zemřel bezdětný. Rod pokračoval jeho bratrem (z prvního otcova manželství) Antonem (1760 - 1814), který vlastnil statky Třebovice u Ostravy a Dobroslavice na Opavsku. Měl nejméně čtyři syny, z nichž Wilhelm (1786 - 1862) si zvolil církevní kariéru a od roku 1812 byl nesídelním olomouckým kanovníkem, později byl kanovníkem v Nise. Rod pokračoval bratrem Friedrichem (1782 - 1832), ale žil již mimo české země. (PhDr. Petr Mašek)
Cena:
6000 Kč