Knihy - detail knihy
Avienus, Rufius Festus
Opera [Ed: Victor Pisanus, Lorenzo Valla]. Add: Avienus: Flaviano myrmeico (Arati: Phaenomena, Tr. Avienus). Dionysius Periegetes: De situ orbis " (Tr. Avienus). Avienus: Ora maritima. Arati: Phaenomena (Tr. Germanicus with comm.). Arati: Phaenomena (Tr. Cicero). Quintus Serenus Sammonicus: Liber medicinalis.
ID: | 23506 |
Místo vydání: | Venice |
Nakladatel / tiskař: | Antonius de Strata, de Cremona 25. Oct. 1488 |
Rok: | 1488 |
Vydání: | 1. |
Formát: | 4° |
Počet svazků: | |
Počet stran: | 115 (ze 122) listů |
Vazba: | pergamenová |
Komentář:
ISTC ia01432000; BMC V,294; GOFF A1432; HC 2224; GW 3131
Tisk antikvou ve 38 řádcích, nadpisy tištěné versálkami, vynechaná místa pro iniciály s předtištěnou reprezentantou pro rubrikátora. Nepaginováno (a10, b-p8 - folia a1, g8, p7-8 nepotištěná). V části Phaenomena v textu 38 dřevořezových ilustrací (na foliu H2a zvěrokruh, na dalších stranách alegorická vyobrazení zvířetníkových a jiných souhvězdí), které jsou zčásti stranově obrácenými kopiemi dřevořezů Thomase de Blavise, které vyšly poprvé v Benátkách u Ratdolta jako doprovod ke knize "Poetica astronomica" od Hyginuse v Benátkách roku 1485.
Kniha se skládá z několika částí: na foliu a2-3 dopis editora knihy Viktora Pisana Paulu Pisanovi, na foliu a4a-d3b Arati "Phaenomena" (v překladu Araviana), na foliu d3b-f6a Dionysius "Descriptio orbis terrae" (De situ orbis), na foliu f6a-g7a Avienus "Ora maritima", na foliu h1a-m8a Arati "Phaenomena" (v překladu Germanica), na foliu m8b-n6b Arati "Phaenomena" (v překladu Cicerona), na foliu n7a Quintus Serenus "Medicinae liber", na foliu p6a kolofon, na foliu p6b dopis Victora Pisana Paulovi Pisanovi.
Pergamenová vazba (194 x 145 mm, knižní blok 192 x 140) z konce 17. století. Chybí nepotištěná folia a1, p7-8, chybící folia a2,a3,p1,p2 jsou nahrazeny vevázanými faksimilemi pořízenými z exempláře Knihovny pražských premonstrátů, folio b1 ve spodní části utržené (cca 73 x 80 mm) a chybící část nově dolitá. Na několika listech při vnějším okraji hnědé skvrny způsobené vlhkostí, folia o3-o6 se světle hnědými mapami od vlhkosti.
Postumius Rufius Festus Avienus (4. století občanského letopočtu) latinský spisovatel a básník, překladatel z řečtiny. Jeho překlad Aratovy didaktické básně je nepřesný a překlad Dionýsova spisu, který v řeckém originále byl napsán v hexametrech stručným a elegantním stylem je přeložen do poněkud archaizující latiny.
Arátos či Aratos (315 až 240 před naším letopočtem), starořecký básník. Ve své didaktické epické skladbě "Fainomena" (Phaenomena, Nebeské jevy) shrnuje dobové astronomické vědění, v prvé zčásti dochované části popisuje stálice, planety a souhvězdí, v části druhé je výklad o předpovídání počasí. Popis hvězdné oblohy je střídmě protkán bájemi o vzniku hvězd. Dílo mělo velký ohlas a proto bylo již ve své době přeloženo třikrát do latinského jazyka (Cicero, Germanicus a Avienus).
Dionysius Periegetes, pocházel pravděpodobně z Alexandrie a žil v době císaře Hadriána v první polovině 2. století (někteří badatelé datují jeho život až na konec 3. století), jeho kniha "Descriptio orbis terrae" (Popis zemí světa) se těšila velké oblibě a již v dávných dobách sloužila jako školní učebnice.
Quintus Serenus Sammonicus (zemřel roku 212) byl římský učenec a učitel Gety a Caracally (některými badateli zřejmě mylně ztotožňovaný s významným lékařem, kterého nechal během hostiny zavraždit císař Caracalla). Jeho nejznámějším dílem je didaktická báseň "Liber medicinalis" (Lékařská kniha), která obsahuje řadu popisů různých léků, jedů a též řadu magických formulí, mimo jiné slavné abrakadabra.
Tisk antikvou ve 38 řádcích, nadpisy tištěné versálkami, vynechaná místa pro iniciály s předtištěnou reprezentantou pro rubrikátora. Nepaginováno (a10, b-p8 - folia a1, g8, p7-8 nepotištěná). V části Phaenomena v textu 38 dřevořezových ilustrací (na foliu H2a zvěrokruh, na dalších stranách alegorická vyobrazení zvířetníkových a jiných souhvězdí), které jsou zčásti stranově obrácenými kopiemi dřevořezů Thomase de Blavise, které vyšly poprvé v Benátkách u Ratdolta jako doprovod ke knize "Poetica astronomica" od Hyginuse v Benátkách roku 1485.
Kniha se skládá z několika částí: na foliu a2-3 dopis editora knihy Viktora Pisana Paulu Pisanovi, na foliu a4a-d3b Arati "Phaenomena" (v překladu Araviana), na foliu d3b-f6a Dionysius "Descriptio orbis terrae" (De situ orbis), na foliu f6a-g7a Avienus "Ora maritima", na foliu h1a-m8a Arati "Phaenomena" (v překladu Germanica), na foliu m8b-n6b Arati "Phaenomena" (v překladu Cicerona), na foliu n7a Quintus Serenus "Medicinae liber", na foliu p6a kolofon, na foliu p6b dopis Victora Pisana Paulovi Pisanovi.
Pergamenová vazba (194 x 145 mm, knižní blok 192 x 140) z konce 17. století. Chybí nepotištěná folia a1, p7-8, chybící folia a2,a3,p1,p2 jsou nahrazeny vevázanými faksimilemi pořízenými z exempláře Knihovny pražských premonstrátů, folio b1 ve spodní části utržené (cca 73 x 80 mm) a chybící část nově dolitá. Na několika listech při vnějším okraji hnědé skvrny způsobené vlhkostí, folia o3-o6 se světle hnědými mapami od vlhkosti.
Postumius Rufius Festus Avienus (4. století občanského letopočtu) latinský spisovatel a básník, překladatel z řečtiny. Jeho překlad Aratovy didaktické básně je nepřesný a překlad Dionýsova spisu, který v řeckém originále byl napsán v hexametrech stručným a elegantním stylem je přeložen do poněkud archaizující latiny.
Arátos či Aratos (315 až 240 před naším letopočtem), starořecký básník. Ve své didaktické epické skladbě "Fainomena" (Phaenomena, Nebeské jevy) shrnuje dobové astronomické vědění, v prvé zčásti dochované části popisuje stálice, planety a souhvězdí, v části druhé je výklad o předpovídání počasí. Popis hvězdné oblohy je střídmě protkán bájemi o vzniku hvězd. Dílo mělo velký ohlas a proto bylo již ve své době přeloženo třikrát do latinského jazyka (Cicero, Germanicus a Avienus).
Dionysius Periegetes, pocházel pravděpodobně z Alexandrie a žil v době císaře Hadriána v první polovině 2. století (někteří badatelé datují jeho život až na konec 3. století), jeho kniha "Descriptio orbis terrae" (Popis zemí světa) se těšila velké oblibě a již v dávných dobách sloužila jako školní učebnice.
Quintus Serenus Sammonicus (zemřel roku 212) byl římský učenec a učitel Gety a Caracally (některými badateli zřejmě mylně ztotožňovaný s významným lékařem, kterého nechal během hostiny zavraždit císař Caracalla). Jeho nejznámějším dílem je didaktická báseň "Liber medicinalis" (Lékařská kniha), která obsahuje řadu popisů různých léků, jedů a též řadu magických formulí, mimo jiné slavné abrakadabra.
Cena:
150000 Kč