Knihy - detail knihy
Born, Ignaz
Monachologie Nach Linnäischer Methode.
| ID: | 27312 |
| Misto vydani: | Franckfurt und Leipzig |
| Nakladatel / tiskar: | bez uvedení |
| Rok: | 1802 |
| Vydani: | 1. německé |
| Format: | 8° |
| Pocet stran: | 46 |
| Vazba: | dobová pap. obálka |
Komentar:
SKC neeviduje žádný exemplář.<br>Tištěno švabachem, latinská slova antikvou, mizící linky, vstupní pásový vlys, viněta, hvězdičky. - Dobová pap. obálka z tragantového papíru, zašpiněná, ve hřbetu zčásti chybí pap. pokryv, místy pro zpevnění hřbetu nalepeny pap. pásky. Papír zahnědlý, místy světle hnědé mapky od vlhkosti. Na tit. listu poznámka modrým perem.<br>Ignác Born (26.12.1742 Alba Iulia, Sedmihradsko - 24.7.1791 Vídeň), osvícenec, mineralog, geolog, montanista. Od svých dvaceti let žil v Čechách, nejprve studoval na pražské universitě, kde pak později působil jako profesor, přednášel o problematice montánních věd, stal se horním radou v Uhrách a na Slovensku, věnoval se studiu Karpat. Na svém statku u Tachova založil botanickou zahradu, vlastnil rozsáhlou mineralogickou sbírku a rozsáhlou odbornou knihovnu. Z jeho popudu začal vycházet v Čechách první přírodovědecký časopis "Prager gelehrte Nachrichten". V roce 1770 založil Učený klub, ze kterého později vznikla v roce 1773 Královská česká společnost nauk. Mezi jeho blízké přátele a spolupracovníky patřili Františe Josef hrabě Kinský, Gelasius Dobner, Karel Rafael Ungar, Mikuláš Voigt, Joseph Stepling a řada dalších učenců z Čech a Rakouska. Na konci 70. let povolala Marie Terezie Borna do Vídně, kde měl uspořádat císařské mineralogické sbírky, byl jmenován do funkce dvorního rady se starostí o mincovní a hornické záležitosti. Na konci života se zabýval také chemií a zkoumal amalgamaci, o které napsal několik vědeckých děl. Ostře se vymezoval proti církvi a svými myšlenkami a postoji ovlivnil Josefa II. Roku 1772 vydal anonymně ve Vídni satirický pamflet "Státní paruka", ve kterém kritizoval šlechtu. Patřil ke stoupencům Svobodných zednářů, ve Vídni roku 1781 vstoupil do lóže "Wahren Eintracht" a později se stal jejím velmistrem, v roce 1785 se stal provincionálním velmistrem všech rakouských zednářů. Když se císař Josef II. snažil získat nad zednáři kontrolu, lóži v roce 1786 opustil. Pro libretistu Emanuela Schikanedera se stal vzorem pro postavu Sarastra v Mozartově opeře Kouzelná flétna. Nabízená knížka vyšla původně latinsky roku 1783. Jedná se o ostře satirické a velmi vzácné dílko, ve kterém autor odsuzuje všechny mnišské řády jako instituce, které jen pomáhají "zhášet světlo rozumu" a nijak neprospívají skutečné víře a zbožnosti. Knížka vyšla několikrát francouzsky v době francouzské revoluce, česky až broku 1934 ve Volné myšlence.
Cena:
10 000 Kč