CZ EN

Knihy - detail knihy

Iamblichos z Chalkidy

Jamblichou Chalkideos tes koiles Syrias Logoi duo (alfabetou). IAMBLICHI CHALCIDENSIS ex Syria coele De Vita PYTHAGORAE, et Protrepticae orationes ad Philosophiam LIB. II. Nunquam hactenus visi: nunc vero Graecé & Latiné primum editi cum necessariis castigationibus & notis, IOHANNE ARCERIO THEODORETO Frisio Authore et Interprete.

ID:	21911
Misto vydani:	[Franeken, Heidelberg]
Nakladatel / tiskar:	Bibliopolio Commeliniano, Aegidius Radaeus
Rok:	1598
Format:	4°
Pocet stran:	[IV]-224-80-176
Vazba:	dobová pergamenová

Komentar: Caillet 5493; Brunet 3,493; Graesse 3,446; Ebert 10710 Na titulním listu dřevořezová viněta (signet Commelinův) s alegorií nahé pravdy, pásové vlysy, viněty, konturové iniciály s propletenými rostlinnými úponky zalomené do výše 4-5 řádků, tučně tištěné versálky ve výši 2 řádků. Živá záhlaví, dvousloupcový tisk řecko-latinský. Latinské poznámky tištěné ve dvou sloupcích oddělených dvojitou jednoduchou linkou. Od strany 25 do strany 224 prvé části život Pythagorův od Iamblicha, ve druhé části (strana 1-52) poznámky k životu Pythagorovu od Johanna Arceria, v textu několik schematických nákresů, ve třetí části Iamblichův komentář k Pythagorovi, na straně 161 mezititul přídavku, který obsahuje šest dopisů nyní považovaných za apokryfické Pythagorovy dopisy od žen-filosofek Theano (3), Mya (1), Melissa (1) a jeden od Pythagora. Na konci druhé části a na nepaginované straně 24 stejné části kolofony s uvedením tiskaře Aegidius Radaeus - "Excudebat Aegidius Radaeus ordinum Frisiae typographus Franekerae, 1598, 18. cal. septemb. (Franeker, historické město v holandském Frísku). Námi nabízené vydání se liší variantním titulním listem a místo osmi nepaginovaných listů v úvodu obsahuje jen dva. Aegidius Radaeus či Gillis van der Rade byl prvým tiskařem na fríské universitě ve Franekeru (jednalo se o druhou protestantskou universitu v Holandsku v letech 1585-1811). Hieronimus Commelinus byl slavný vlámský tiskař, který působil v Heidelbergu, kde vydal řadu důležitých řeckých a latinských knih, zemřel roku 1597 (rok před vydáním nabízené knihy). Johannes Arcerius Theodoretus se narodil 13.12. 1570 ve Franekeru, od roku 1589 byl profesorem řečtiny na místní universitě. + přívazek: Phrynichus Arabius (či Phrynichus Atticista) "PHRYNICHI EPITOMAE DICTIONUM ATTICAR. LIBRI III. SIVE ECLOGA. A Petr Io. Nunnesio Valentino integritati restituta, Latine conuersa, Eiusdemq; Dauidis Hoeschelij Aug. Notis, in quis & aliorum auctorum loca partim emendantur, partim illusstrantur, aucta. Augustae Vindelicorum (Augsburg), Michael Manger, 1601, [VIII]-93-[XVI]-133-[VIII], na tit. listu viněta s borovicí (znakem edice Ad insigne Pinus), konturové iniciály na pozadí různých lidských postav v rostlinné kompozici zalomené do výše 5-6 řádků, konturové iniciály s rostlinným ornamentem ve výši 4 řádků, řecko-latinský text, živá záhlaví. K vydání připravili a poznámkami opatřili Pedro Juan Núňez a David Hoeschel. Pedro Juan Núňez (mezi lety 1525 až 1529 ve Valencii - 12.3. 1602), byl španělský humanista, filosof a helénista. David Hoeschel (8.4. 1556 Augsburg - 19.10. 1617 Augsburg), byl německý knihovník a vědec, rektor gymnásia sv. Anny v Augsburgu. Roku 1594 založil spolu s Marcusem Welserem edici "Ad insigne pinus" v Augsburgu, ve které do roku 1619 vydali skoro 70 převážně řeckých a latinských knih. + přívazek: "LAMPRIAS DE SCRIPTIS PLUTARCHI CHAERONENSIS. Et Graece et Latine nunc primum editus". Augustae Vindelicorum (Augsburg), Joannes Praetorius, 1597, [XXIV] str., na tit. listu dřevořezová viněta s borovicí (zakem edice Ad insigne Pinus), viněta, živá záhlaví, řecko-latinský text, tučně tištěné versálky ve výši 2 řádků. K vydání připravil a úvodním slovem opatřil David Hoeschel, na rubu titulního listu je jako tiskař zmíněn Franciscus Raphelengius (1568-1643), filolog, tiskař a vydavatel, který působil v letech 1597-1619 v rodinném tiskařském podniku, který založil jeho děda Christopher Plantin jako pobočku své slavné antverpské tiskárny. Dobová pergamenová vazba se čtyřmi vazy ve hřbetu, při horním okraji hřbetu dobový rukopisný název, barvené ořízky. Za vlastním textem přivázáno 88 listů novějšího nepotištěného papíru. Na titulním listu rkp. provenience "Ex libris Friderici Crusii", na přední předsádce a přídeští kaligrafické rukopisné poznámky černým inkoustem o Plótínovi rukou Crusiovou, při okraji textu několik rukopisných marginálií se vztahem k textu, místy decentně podtrháváno. Friedrich Crusius, celým jménem Friedrich Alfred Ernst Alexis Crusius (15.8. 1897 Tübingen - 8.3. 1941 Linec), byl německý klasický filolog a středoškolský učitel. Vystudoval klasickou filologii a roku 1926 získal doktorát, od roku 1933 učil na střední škole v Ingolstadtu. Roku 1936 byl přijat kvůli duševní nemoci do sanatoria, kde pobyl několik let (s přerušením od října 1937 do října 1938 kdy byl hospitalizován v nemocnici v mnichovském Schwabingu). 24. října byl hromadným transportem převezen do sanatoria v Linci a ve stejný den poslán do nacistického vražedného centra Hartheim. 26. října byl převezen zpět do Lince a tam byl 8. března 1941 nacisty zavražděn. Je autorem odborníky ceněné knihy "Römische Metrik", která vyšla poprvé roku 1929 v Mnichově, roku 1955 vyšlo její druhé vydání, do roku 1967 vyšlo dalších šest vydání a poslední osmé vydání bylo do roku 2006 šestkrát přetištěno. Roku 2018 byla na jeho paměť v Mnichově odhalena deska v Mandlstrasse.

Cena: 50 000 Kč