Komentář:
Suchá jehla, vpravo dole autorem tužkou podepsaná, vlevo dole číslo tisku 1/20, název díla a technika. Volný list.
Aleš Veselý (3. 2. 1935 Čáslav – 14. 12. 2015 Praha)
Český sochař, malíř, kreslíř a pedagog. Studoval u profesora V. Silovského na AVU v Praze (1952-1958). Později také získal stipendia International Sculpture Center Fellowship ve Washingtonu D. C., Arts Link Fellowship ve Philadelphii nebo Polock-Krasner Foundation v New Yorku. Věnuje se monumentální sochařské tvorbě, malbě, kresbě a od roku 1959 se zabývá instalacemi a enviromentálním výtvarným projevem. Mezi lety 1990 a 2006 působil pedagogicky jako profesor na AVU v Praze, kde byl od roku 2000 vedoucím Ateliéru monumentální tvorby. Koncem 50. let byl jedním z hlavních představitelů českého informelu. Zároveň inicioval celou řadu Konfrontací a neoficiálních výstav pořádaných v jeho a Valentově ateliéru. V 60. letech se zaměřil na série asambláží, strukturálních grafik a monumentálních objektů. V jeho díle pozorujeme jeho práci s kusy železa a oceli (profily, pláty, pružiny, kola a další rozmanité průmyslové kusy) a od konce 80. let přidává i neopracované přírodniny (balvany, kmeny stromů). V polovině 90. let dovršuje vývoj krajinného a pouštního umění (pohyblivé kameny, plující skály) skrze tzv. antropometrické sochy, v nichž zkoumá vztah sochy, prostoru a člověka. Jeho celoživotní zájem osciluje okolo návrhu univerzálního řešení města a bývalého ghetta v Terezíně. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách NG v Praze, GHMP, Židovského muzea, Moravské galerie v Brně, GMU v Roudnici nad Labem, GVU v Ostravě, AJG v Hluboké nad Vltavou, The Solomon Guggenheim Museum v New York City, The Soros Collection v New Yorku, Centre Georges Pompidou v Paříži, Galeria degli Uffizi ve Florencii, Albertiny ve Vídni, Museum Bochum, Bibliothéque Nationale Paris a jinde.
