Suchá jehla uprostřed dole autorem tužkou podepsaná a datovaná, volný list. - Dle papíru se jedná o autorův pozdější tisk z původní desky.
Josef Istler (13. 11. 1919 Praha - 19. 6. 2000 Praha)
Mezi lety 1938 a 1939 studoval v Jugoslávii u německého malíře Waltera Höfnera. Již v počátcích své tvorby jej se zájmem sledoval Karel Teige, který napsal úvody do dvou katalogů jeho raných výstav. Charakteristickým rysem jeho tvorby byly tři významné složky; fantomatická postava, konstruktivní tvarová metafora a výrazově autonomní struktura, která čerpá z romantické přeludnosti bažin. Ke konci padesátých let se v jeho tvorbě objevují shrnutí všech tendencí a způsobů a Istler se pro dvě následující desetiletí stává vůdčí osobností lyrické abstrakce. V dalším období často pokládal poloreliéfní plochy před klidná pozadí, aby sloučil harmonii barev s informální strukturou barvy jako hmoty. Patřil mezi čelné představitele českého a evropského surrealismu a informelu. Spolu s M. Medkem, J. Koblasou a K. Neprašem vytvořili jedinečné výtvarné řešení interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích na Moravě. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách NG v Praze, MG v Brně, Tate Gallery v Londýně, Centre G. Pompidou v Paříži, Stedelijk Museum v Amsterodamu, Museum Marseille a téměř ve všech sbírkách oblastních a krajských galerií v České republice.
