• Zavřeno 23.8. 2024
• GDPR

Michel Fingesten

Drobná grafika z počátku 20. a 30. let 2. století

Rakouský malíř a grafik. Jeho otec, povoláním tkadlec, byl Rakoušan, matka pocházela z Trstu. jako šestnáctiletý odešel do Vídně, kde dva roky studoval společně s Oskarem Kokoschkou na Akademii. Akademický formalismus, představovaný především silně konzervativním prof. Griepenkerlem mu nevyhovoval, a proto školu po dvou letech opustil, odjel do Hamburku a odtud do Ameriky, čtyři roky se potuloval po Spojených státech amerických a příležitostně kreslil pro časopisy v New Yorku a Philadelphii.

V den svých 22. narozenin přijel do San Franciska, které týž den postihlo silně zeměstřesení s následným požárem, při kterém bylo město téměř zničeno. Jednoho večera Fingestena nějací lidé opili a odvekli na lod', kde musel pracovat jako námořník, po 110 dnech lod' dorazila do Melbourne. Z prožitých tělesných útrap onemocněl nemocí beri- beri a jen o vlásek unikl smrti. V roce 1907 se vrátil do Evropy, přistál v Palermu a pěšky se vypravil do Mnichova, kam dorazil po dvou měsících. Na mnichovské Akademii se stal žákem Franze von Stucka, po roce studia zanechal a puzen neklidem hodným Ahasvera se vydal na cestu z Brém do Hongkongu. V dalších čtyrech letech se plavil po východních mořích a poznal tolik zemí a lidí, že si troufal tvrdit, ýe ovládá 15 jazyků. Byl členem skupiny Neue Sezession, založené roku 1910 v Berlíně.  Zážitky z cest se staly výraznou inspirací jeho práce. Hlad, smrt a láska patří k jeho vizionářským tématům, ve svém díle se vzpouzí násilí, bídě a útlaku. Svoboda je pro nej nejvišší dobro, nikdy se nenechá spoutat žadnou konvencí, bouří se proti měst'áckému studu a pokrytectví. Sexuální lásku považuje na nejsilnější moc, jedinou, která se může vysmívat smrti a zvítězit nad ní- ona jediná zaručuje nesmrtelnost lidského pokolení. Přirozeně a bez příkras, s vtipem a nápaditostí zobrazil ve svých grafikách erotické scény a nahá těla. Proslul těž jako autor orhomného množství ex libris- vytvořil nový styl a nový styl a nové techniky a významně tak rozšířil možnosti do té doby tradičního žánru. Náležel k nejtalentovanějším umělcům své generace, bohužel jeho volné dílo upadlo téměř v zapomenutí, po roce 1933 bylo označeno za zvrhlé a všechny Fingestenovy práce byly odstraněny z veřejných sbírek, zabaveny a zničeny. Emigroval do Itálie,v roce 1942 byl jako Žid internován v internačním táboře, 8. října 1943 zemřel v nemocnici ve městěčku Consensa, kde se po banální operaci nakazil infekcí. Byl spolupracovníkem časopisu Marsyas. V jeho rané tvorbě je zřetelná secesní ornamentika, brzy se ale obrací k expresionismu poučenému kunismem, v poslední etapě své tvorby se přes neoklacismus dostal k surrealismu.