Michel Fingesten
Kvaše a akvarely z cesty po Španělsku 1928 až 1929
Termín Apr - MayKomentář
V galerii Ztichlá klika byla zahájena první ze tří výstav, které budou věnovány pozapomenutému židovskému umělci Michelu Fingestenovi. Právě probíhající výstava představuje jeho práce z roku 1927/1928 z cesty po Španělsku. Bylo to velmi šťastné období v neklidném a dobrodružném životě Fingestenově. Španělská krajina, slunce a světlo tak odlišné od středoevropského přivedlo autora zpět k malování, předchozích skoro dvacet let se výhradně věnoval grafické tvorbě. Během cesty vznikla řada kreseb a zářivých, ale i potemnělých kvašů krajiny, ze které vyzařuje exotická atmosféra, ale cítíme i napětí před bouří, vůni květů stromů nezvyklých tvarů, tajemno, které se odráží od vodní hladiny tůně v lese, touhu po dálkách, které v nás vyvolávají kotvící plachetnice u dřevěného mola u břehu a slunce, které na straně jedné spaluje svými žhnoucími paprsky, ale na straně druhé dodává chuť k životu. Práce uvolněné a syrové, zároveň však klidné a plné pohody. Malované na kartony pravděpodobně vyhozeného obalového materiálu, mnohdy křivě zakrojené snad jakýmsi tupým knejpem, či upižlané tupými nůžkami, Křivost ožvejkaného papíru pomalovaného až po samý okraj jim dodává živosti, nebe se vlní a voda převaluje. Michel Fingesten, původním jménem Michl Fingesten, se narodil 18.4. 1884 v Bučkovicích u Frýdku Místku a zemřel 8.10. 1943 v italské Consenze. Jeho otec, povoláním tkadlec pocházel z Vídně a matka z Terstu. Jako šestnáctiletý odešel do Vídně, kde dva roky studoval na Akademii. Akademický formalismus mu byl proti srsti a proto školu po dvou letech opustil. Odjel do Hamburku a odtud do Ameriky. Čtyři roky se potuloval po Spojených státech a příležitostně kreslil pro časopisy v New Yorku a Philadelphii. V den svých 22. narozenin přijel do San Franciska, a místo oslavy zažil zamětřesení a požár, který téměř zničil město. Zbědovaný a hladový se potuloval troskami až narazil na skupinu námořníků, kteří ho opili. Když se probral byl na širém moři, na lodi která plula do Austrálie. Musel si cestu tvrdě odpracovat, když se po 110 dnech vylodil v Melbourne, byl tak zesláblý, že nemohl ani chodit. Onemocněl chorobou beri-beri a jen o vlásek unikl smrti. V roce 1907 se vrátil do Evropy. Z Palerma vyrazil pěšky do Mnichova, kam po dvou měsících dorazil. Na mnichovské Akademii se stal žákem Franze von Stucka, po roce však studia zanechal a puzen neklidem hodným Ahasvera se vydal na cestu z Brém do Hongkongu. Další čtyři roky se plavil po východních mořích a poznal tolik zemí a lidí, že si troufal tvrdit, že ovládá 15 jazyků. Roku 1913 se usadil v Berlíně, od roku 1910 byl členem skupiny Neue Sezession. Zážitky z cest se staly výraznou inspirací jeho práce. Hlad, smrt a láska patří k jeho vizionářským tématům, ve svém díle se vzpouzí násilí, bídě a útlaku. Svoboda je pro něj nejvyšší dobro, konvence nemá v jeho životě žádné místo. Bouří se proti měšťáckému studu a pokrytectví, jeho práce jsou plné vtipu a humoru, mnohdy je vidět jak si pohrává s tématem, jak improvizuje na dané téma a často dochází ke zcela nečekaným závěrům. V jeho díle hraje důležitou roli erotika, kterou zpracovává vždy s nadhledem a často i porozuměním pro slabosti a slabůstky z ní plynoucí. Skrze lásku se vysmívá smrti a s pobavením ukazuje co se lidem líhne v hlavě a co často hýbe světem. Jeho práce jsou prosté zloby, i když sžíravé a ironické, nikdy nechybí lidský rozměr, sebeironie se doplňuje s židovským smyslem pro humor, který je i plný porozumění pro lidské slabosti. Náležel k nejtalentovanějším umělcům své generace, jeho dílo upadlo bohužel téměř v zapomenutí. Po roce 1933 bylo označeno za zvrhlé a všechny jeho práce byly odstraněny z veřejných sbírek, zabaveny a některé zničeny. V roce 1936 se mu se synem podařilo z Německa vycestovat do Itálie, v roce 1935 se jim to nezdařilo do Prahy. S vypuknutím války byly také v Itálii zavedeny protižidovské zákony, Michel Fingesten byl 9. října 1940 zatčen a jako Žid internován v táboře Civitella del Tronto v provincii Teramo. Do obsazení Itálie Němci měl ještě omezené možnosti písemného styku s italskými přáteli a také možnost vytvářet malé jednoduché dřevořezy, které pak tiskl za pomoci olejových barev na papír, a které svojí prostotou a úplně obyčejnou krásou vzniklou v podmínkách internačního tábora patří k nejkrásnějším a nejdojímavějším pracím v moderním umění co znám. 13. listopadu byl přeložen do Tábora Ferramonti-Tarsia nedaleko městečka Cosenzy v Kalabrii, kde strávil poslední dva roky života, a kde byl život o hodně těžší než v táboře předchozím. V létě 1942 onemocněl malárií. 14. září 1943 tábor osvobodili Angličané. Krátce nato Fingesten utrpěl úraz vyžadující operaci. Byl převezen do nemocnice v Cosenze, která však byla kvůli náletům evakuována, do pooperační rány pronikla infekce na jejíž následky Michel Fingesten ani ne měsíc po osvobození dne 8. října 1943 umírá. Výstava nazvaná „Z cesty po Španělsku“ potrvá do 7. května, další výstava „Od války do války“, kde budou k vidění jeho práce grafické od 10. května a výstava poslední s posledními pracemi z tábora od 7. června do 3. července. Jan Placák