Vladimír Muzička
Obrazy z přelomu tisíciletí
Termín Oct - NovKomentář
"Malovat jsem začal v 70. letech. Studiem kresby,malby a literatury sám sobě učitelem, jsem krok za krokem hledal svůj způsob výtvarného vyjádření.
Zpočátku byli jedinými svědky tohoto snažení přátelé a blízcí lidé v okolí. Později jsem se odvážil ukázat svá dílka i na výstavách v Duchcově. Po vojně jsem pracoval jako propagační výtvarník v Bílině, kde jsem navrhoval a realizoval divadelní scény pro ochotnické divadlo. To mi však dlouho nevydrželo. Pak jsem podepsal chartu. Přišel jsem o práci a živil jsem se jako dřevorubec na šluknovsku. Malovat jsem nepřestal, ba naopak, věnoval jsem se volné tvorbě. Začala „zlatá éra druhé kultury“, vzdoru proti režimu a doba vnitřní svobody. Se svými přáteli jsem pořádal neoficiální víkendové výstavy ve Starých Křečanech, v Chýni , v Oseku a v Praze , kde mohl každý svobodně prezentovat svá díla. Dodnes cítím tu skvělou atmosféru, která tam vždy byla.Vím co chci od obrazu, když už má být hotov. Celý proces vytváření obrazu je vlastně hledáním a nacházením harmonie mezi ním a mou duší. Metody jak toho dosáhnout nejsou nijak omezeny. Malířů, kteří tímto způsobem pracují je mnoho. Jsem jedním z nich. Lišíme se málo a přesto podstatně, tak jak je každá duše jedinečná. Technika práce a použitý materiál jsou jenom dostupné prostředky jak setrojit tu zvláštní iluzi, která člověka tak láká, obraz. Co se týká malířských vzorů a stylu, myslím, že si nacházím ty „své“, jako si divák hledá na výstavě „svůj“ obraz. Jako si člověk hledá přátele.“ Více na http://www.vladimirmuzicka.cz/